Ohlasy ze servisu týmu Blue Devil

Většina posádek pořádajícího týmu je v cíli první etapy. Jako první přijel ze zasněžené trati Jarda Sobek.

Jardo, jak se dařilo? Fabia S2000 se jeví jako v pořádku.

UF, noha mě skákala na plynu jako ropuchy přes kameny, a udržet fábku na cestě prostě nešlo celou první sekci . Pak jsem se trochu uklidnil a už to šlo celkem fajn. Zvolil jsem tempo na dojetí do cíle a některé rychlé pasáže jsem prodal. Peklo jsem vypustil celé kvůli podvozku, ať vydrží. Povedlo se. Jediný průser jsem vyrobil na poslední rz .Trošku delší výjezd z pravé3 pod plynem a už jsem to tahal ven. Rád bych upozornil na diváky v zakázaném prostoru v druhé polovině RZ.

Luboš Pěta též v servisu, ale bez vozu a nespokojen. Luboši, co se stalo? Auto nedojelo po svých, ale není ani škrábnuté.

No hotovo, i když ne podle mých představ. Na poslední erzetě jsme pro technické potíže museli odstoupit. Podle mechaniků zkrat v elektrice naší Hondy Civic. Odešla světla nejen na rampě, ale prostě komplet.  Nebylo vidět na centimetr. To nešlo dojet. Ale jinak paráda, i když domácí prostředí celkem svazuje.

Jako třetí dojíždí do servisu poměrně otlučený, ale funkční Citroen C4 WRC Ludvíka Kozy. Tak co, jaká byla první etapa?

Hele, dobrý. Je to velmi příjemné se po 10 měsících vrátit do toho kolotoče. Na prvních dvou RZ jsem byl úplně vyklepaný, tep v červených číslech. Přesto jsem držel časy, které jsem od sebe na tu nervozitu chtěl vidět. Ale bohužel na Sikakamě přišla velká, velká krize. Nevím, co mě to napadlo, ale ten velký horizont v druhé sekci jsem prostě najel jinak, než řekl spolujezdec a Cé čtyřka šla ven na vytočenou šestku. Odneslo to levé zadní zavěšení a mechanici nestihli vyměnit pneumatiky. To, co jsem prožíval na druhé sekci, to byla fakt hrůza. Bez hřebů jsem byl daleko za časy, které jsem potřeboval. Kaihuavaaru jsem opravdu doslova projezdil v závějích. Míra teď jede, tuším, 4. RZ. Vzkažte mu, že se stejně nevzdám a druhou etapu prostě dám na max, ať to dopadne, jak dopadne.

Mezitím přijel do servisu Ford Fiesta S2000 Jakuba Novosada, ale i přes úsměv na tváři nechce dát rozhovor.

Další WRC v cíli. Tentorkáte Fau Míra s Focus WRC 06. Tak Míro, jak to vypadá?

JSEM DOMÁÁÁÁÁ ! ! !
Kamarádi tak to byl fakt nádherný závod!!! Tu přetahovanou o vteřinky s Ludvou beru jako třešničku na dortu.
A přiznám se, měl jsem kurevskou práci se držet zpátky a nejet závod proti němu, ale proti sobě!!! Tohle mi ty bejku chybělo jak praseti drbání!
A Jarda? No to byla taky báseň! Hele mít po 9-ti testech rozdíl 0,51s? Fantazie! Škoda toho diváka! Nečekal jsem, že mě start na domácím podniku tak sváže! Celou 1. sekci jsem se nemohl srovnat! V servisu jsem šel prohrnout sníh před stany, aby to ze mě spadlo! Na trati parádní souboje s Ludvou a nečekaně s Jardou - to bylo úchvatný!

Přijíždí třetí WRC, tentokráte Subaru  a bubláním výfuku dává najevo dobrou připravenost. Ale je docela potlučené. Patriku, tak jak?

Tak už jsem s váma v cíli. Nakonec dobrý, jsem spokojený. Hned v první RZ na střeše a následně v hodinách . Už jsem si říkal, že to bude špatné. Opak byl pravdou, sice mi teď blikají oči, jak jsou vyšťavené, ale zvládly to! Jsem mrtvý, hodně štěstí v dalším dějství. Dobrou noc

Cabák Petr přiváží své Mitsubishi Lancer Evo 6 do servisu. Petře, co nám povíš?

Tak jsem to dovezl do cíle pohromadě. Na to, že jsem ve tmě ani netestoval, dobrý.  Jinak žádné riskování, prodal sem, co šlo. Někde zbytečně moc, uvidíme, jak na tom budeme před startem do druhého dne.  Podle toho zvolím strategii, zrychlit se ještě dá ale...

Všichni v týmu, teď už s čaji v ruce ( Ludvík s pivem, má ho prostě rád) očekávají příjezd Ludvíka Kaly. Jeho Mitshubishi bublá v uličce mezi stany. Ale co to? Je nějaké otlučené a Ludec evidentně není v dobrém rozmaru. Ludec, co se stalo?

Jebu na to. Už mě to fakt nebaví. Auto odepsaný po mikro nárazu do nárazníku. Ani bych neřekl, že jsem něco ťuknul. Jdu se ohřát, tahle TR je fakt prokletá od začátku a nedaří se mi to prolomit.

Teď jsem například lehkým kontaktem, ani nevím s čím, přišel o brzdy a poslední dvě rychlostky se vlastně jen šoural k servisu. Možná je štěstí, že tam nevedla žádná zkratka a já byl nucen jet po trati rychlostky. V mrazu se mi na odtahovku čekat vážně nechtělo! A taky jsem stihl malinko vychladit hokou hlavu, i když přiznávám že to byla dřina. Nejhorší byla ta frustrace, když jsem přímo na trati musel pouštět posádky, které startovaly za mnou. A taky to vodnes můj mitfára! Hned po té nešťastné události, která znamenala nezadržitelný pád z průběžné první pozice, jsem zahodil sluchátka někam do zadní části vozu. A on si následně málem vodrovnal hlasivky.

V tuto chvíli mám již akorát informaci, že Honza Chyška čeká u rozbitého vozu na odtah a do servisu do půlnoci nepřijede.  Martin Kebert zatím v časové kontrole, jako zbytek týmu.